Mnoho lidí se při setkání s pojmem grafologie ptá: ,, Co to vlastně ta grafologie je, čím se zabývá, co mi může přinést?". Většině je tento pojem nějak povědomý, někdo si jí splete s jinými obory.

  Tedy alespoň ve stručnosti. Grafologie je vědní obor, zabývající se vnímáním písma jako výrazovým projevem člověka odrážející jeho vnitřní rozpoložení  - nálady, trvalého charakteru osobnosti, jakým způsobem dotyčný zvládá svou emoční stránku, city, jak řeší stresové situace a běžné či složitější problémy, jak vnímá své okolí  a jaký  vztah k němu má a mnohé další projevy osobnostního charakteru.

  Písmo je stejným výrazovým projevem jako například mimika nebo chůze. Jeřábek o rukopisu člověka hovoří jako o mozkopisu, tedy o přesném obrazu rozpoložení pisatele, jeho chování a jednání.

V historickém pohledu se pojem grafologie objevil už v úvahách Aristotelových nebo Goethových, ovšem za prvopočátek vědeckého přístupu výkladu písma je brána polovina 19.století a kniha J.H. Michona " Systém grafologie" (1875) kdy grafologie dostala své jméno. Za zakladatele vědecké grafologie je považován L.Klages, kterému se podařilo sestavit vědecky ověřenou metodu.

  V českých zemích se grafologie hřála na výsluní ve 20. a 30. letech 20. století a po 2.sv., s nástupem komunismu však byla vytlačena jako pavěda na okraj společnosti. Velkými jmény české grafologie jsou R.Saudek, J.Flanderková, V.Schonfeld a ze současných autorů potom J.Jeřábek a J.Kulka.

   V současnosti se grafologie využívá k popisům osobnosti pro soukromé účely, v personalistice, v sebezdokonalovacích programech, v talentovém a partnerském poradenství, v kriminalistice apod.